Tenerife - další treky

Další úlet na Tenerife přinesl fotky sem: vytahni-paty-na-tenerife-2.webnode.cz

Kdy? Únorové jarňáky 2019

Jak?  Zájezd 5-for-Flug přes Airstop z Mnichova

Kdo? Pavel a já

Co? Chození po horách: La Caldera, Caňadas de Teide, Teno, Anaga i po pobřeží: Los Realejos a Sendero del Agua (Cesta vody)

Základna: Puerto de la Cruz, pohodový hotel Acuario Globales + jedno přespání pod horou Chinyero v pohoří Teno

Náklady: cca 8 tisíc zájezd s polopenzí, 760 kč jízdenky do Freisingu na letiště, 60 e místní doprava a něco na drobnou útratu.

Výlety:

1. La Caldera. Je snadno dosažitelná autobusem z Pto Cruz. Kouzlo lokality spočívá v tajuplných lesích a ve výhledech do údolí Orotavy i na Teide, zvlášť když je jasno, což nebyl náš případ. Mlha nám toto privilegium udělovala poskrovnu, protože měla plné ruce práce s obstaráváním hororově pohádkové atmosféry. Stromy jsou porostlé prazvláštnímy mechy. Cesty jsou značené, vybere si každý. Navečer jsme prošli staré centrum Puerta, pokoukali do zpěněných vln, popili vínka v historickém hotelu Marquesa z roku 1712. Před dvěma lety jsem tam bydlela, viz cestopis vytahnipaty.webnode.cz/tenerife/

2. Guajara a Pico de Teide. Místo je z Puerta obsluhováno jediným autobusem. 8.30 tam, 16 zpátky, 11 e. Lze zarezervovat dva dny předem a nebo risknout, že se do dopravního prostředku ne/vejdeš. Vystupuje se v Portillo nebo u lanovky na Teide nebo na Paradoru. Na vršku nejvyšší hory Španělska (3718) jsem byla několikrát, Pavel taky, tak jsme vystoupili na Paradoru a vydali se na Guajaru, čtvrtou nejvyšší horu na ostrově se ztrátou 1000 metrů na vítěze (2718). Uvádí se, že trek trvá 4 a ½ až 5 hodin.

Dali jsme to za méně než 4 hodiny, ovšem za cenu toho, že výstup se konal ve svižném tempu. Těsně pod vrškem předstíral Pavlik infarkt tak věrohodně, že bych mu na to i skočila, kdyby si nezapálil cigáro. Vylezla jsem tedy sama, zatímco se Pavlik kochal vynesenými pivy a kouřil. Na Alto de Guajara by se dala strávit magická noc i ráno, výhledy na Teide i do vulkanické krajiny jsou úchvatné, ideální pro východ i západ slunce. To jen tak pro příště.

Pozn: v info poradí kudy. Senderos (cestičky): 4, 31, 15, 5 a 4.

3. Dvoudenní útěk před deštěm na jih a východ: Gigantes, pohoří Teno, sestup s Erjoz do Silas.

Gigantes. Počasí si umanulo, že zahrne celou severní půlku ostrova deštěm. Na to konto jsme se rozhodli, že přejedeme do Guiamaru a dáme si Camino de mil ventanas, tedy trek Tisíce oken, který mi doporučil recepční Fermín. Tady je vhodné doplnit, že každý z Kanárských ostrovů je na svém relativně malém území oblažován odlišnými projevy počasí.

Ráno jsme znovu koukli na předpověď a narychlo plán přehodnotili. Tisíc oken nechávám na příště. Bezdeštné počasí slíbilo letovisko Gigantes, takže jsme jeli k moři a celé dopoledne se plácali po plážích. Sluníčko tu skutečně fungovalo, ale vlny podnítily plavčíky k tomu, aby mě vyháněli z vody, kdykoliv jsem se tam opovážila.

Odpoledne jsme sedli na bus (kanárskou španělštinou guagua) a vyjeli do Santiaga del Teide (neplést se Santiago de Compostela, to mám tady: vytahnipaty.webnode.cz/galicie-a-portugalsko/) Rozdíl teplot byl nepříjemně řízný, slunce stydlivé, ale nepršelo. Dá se odtud jet na soutěsku Maska, což vřele doporučuji (vytahni-paty-na-tenerife.webnode.cz/barranco-de-masca), ale t.č. byla uzavřená, tak jsme vyrazili do vulkanické krajiny kolem Bilmy (1370) a Chinyera (1551). Sopečná krajina udivuje barvami a odstíny, zvláště při západu slunce. Užili jsme si toho vrchovatě, popíjeli kubánský rum a drkotali zubama, jelikož fakt byla kosa. Druhý den jsme dorazili do Erjozu, kde se nabízí několik možností. Já jsem jako nejatraktivnější vyhodnotila trek Tenem k Masce (4 hod) a pak na Punto de Teno, ale Pavel zvolil neméně krásný sestup barrankem do Silas, tak jsme to šli a já mám v rukávu plán na příští cestu.

Ze Silas nás odvezla guagua do Buenavisty, odkud měl jet další bus do Punta de Teno na severozápadním cípu ostrova. Nejel. Byl uveden v jízdním řádu, to jo, ale že jezdí jen některé dny v týdnu, to už neuvádí. O dopravě napíšu v poznámce. Z Buenavisty do Puerta jezdí busy co půl hodiny, jeden jsme vzali a dorazili včas na fantastickou večeři, kterými nás v hotelu oblažovali.

4. Los Realejo a Camino del Agua z La Romantica na pláž Socorro.

Los Realejos je půvabné městečko nedaleko Pto de la Cruz. Nabízí výhledy, historické centrum. Je ozvláčtněno staletými stromy drasema drago. V nedalekém Icodu je tisíciletý drak (vytahni-paty-na-tenerife.webnode.cz/nenarocne-vylety/), ale místní draci (Sietefuentes, Gemelos, Francisco...) mají také svůj věk a nevytahují se s tím. Z vyhlídkového Realejos Altos jsme sjeli dolů k moři do Realejos Bajos, odkud vede krásná značená cesta Camino del Agua podél moře přes skalnaté útesy, palmový háj, banánové plantáže až k pláži Socorro.

5. Anaga aneb to nejlepší nakonec. Cesta z Cruz del Carmen do Punta del Hidalgo a přírodní bazény v Bajamar.

Tohle už jsem šla, takže to byla sázka na jistotu. Do Cruz del Carmen (přes 900 m.n.m.) se dostaneš pomocí dvou spojů, přestup v La Laguna. Po povinném kochání na miradoru jsme zahájili sestup několika vegetačními pásmy, které zahrnují vavřínové lesy, pak otevřenou krajinu s dramatickými výhledy, po bujně zelené fauně převezmou roli kaktusy, sekundují jim kameny a geologické zvláštnosti, vypadá to jako obrovská pečlivě navržená zahrada s průhledy na moře.

Z Hidalgos jezdí bus do La Laguny. My přerušili jízdu v Bajamar a pořádně si zaplavali v bazénech, které jsou součástí oceánu a zároveň chrání před zuřivými vlnami.

Doprava. Dopravní obslužnost na Tenerife je dobrá, ale má pár zvláštností. V horách nemusí bus přijet podle jízdního řádu, ve špičce také ne. Obojí je pochopitelné. Matoucí je fakt, že některé zstávky nefungují, některé busy jezdí jen od čt do ne, aniž by to bylo kdekoliv označeno (proč taky, místní vědí). Někdy ani na dopravních info nevědí, kudy bus jede a kde přesně staví. Pravděpodobně to je dočasný stav, neboť 15.12.2018 se měnil systém severních tras a dosud nevychytali všechny mouchy. My jsme autobusovou dopravu používali denně, tak se nám vyplatila kartička Ten+. Stojí 2 e, dobíjí se pěti, deseti, patnácti eury. Sníží cenu jízdenky asi o třetinu.

Nápady na příště:

1.Projít Teno z Erjoz kolem Masky k Punta de Teno (20 km, ověřit zpáteční bus)

2.Guímar - Mil ventanas a malpaís u pobřeží

3. Teide y Caňadas. Vystoupit v Portillo a dát si okruh s výstupem na Montaňa Blanca (2748), 3. nejvyšší hora v parku.